Archivy | Texty | Ukázky

Můj otec byl nejmladší a cely život nepřestával vzhlížet ke svým třem starším bratrům. Jako malému mu všichni říkali Sonny. Trápilo ho astma a alergie, ve škole se dobře učil, v Newarku hrál na křídle za žákovské fotbalové družstvo a běhal pět set metrů za školní atletický oddíl. Ze střední skoly...

Sestra to nazvala „rok tajemství“, když se nad tím ale zpětně zamyslím, už chápu, že tu dobu nevystihuje to, co přinesla, ale to, co nepřinesla. Jeden můj pacient kdysi prohlásil: „Obcházejí ve mně duchové, nemluví ale pořád. Někdy taky nemají co říct.“ Sára většinu času přivírala nebo úplně...

I teď mívám někdy dojem, že ho vidím, jak jde po ulici, jak stojí v okně nebo jak se sklání nad knížkou v kavárně. Než pochopím, že je to někdo jiný, sevřou se mi plíce a ztratím dech.

Když neznámý umělec vytvářel svou rytinu sovy v jeskyni v Chauvet, bylo pravděpodobně na celé zemi méně lidí, než jich dnes žije v samotné oblasti velkého Toronta. Každý člověk tehdy žil v bohatém a produktivním ekosystému. Život byl relativně snadný a zůstal snadný ještě dalších 20 000 let – dokud...

„Todo par amor.“ Farmář obdivně pokývl a v očích mu zajiskřila světélka. Jedna polovina jeho kníru, jasně se rýsující proti světlu, náhle zmizela ve stínu. „Su Rey, jak anglicky říkat Rey?“

ukázku přeložila Zuzana Mayerová