Paul Auster a jeho Amerika

Nakladatelství Prostor, které vydalo dva nejvýznamnější autorovy romány Vynález samoty a Mr. Vertigo o ranném díle tohoto výjimečného spisovatele napsalo, „Snad žádný současný americký autor není svázán s evropskou kulturou a její literární tradicí tak těsně jako Paul Auster.“ Ačkoliv byl Paul Auster ovlivněn evropskou filozofií a kulturou, tématicky vycházel vždy z prostředí amerického. Jeho knihy protkané prvky postmoderny popisují a komentují americkou historii, a jsou s americkým prostorem úzce spojená. 

S typicky americkou problematikou se Auster vyrovnává i ve své nejnovější knize s názvem Bloodbath Nation, která vyšla v lednu letošního roku v nakladatelství Grove Press v New Yorku (založeno legendárním Barney Rossetem). Kniha psaná formou eseje, a do jisté míry vedená v duchu memoáru, nabízí zamyšlení nad rolí, kterou střelná zbraň sehrála jak v kontextu americké historie, tak ve společnosti jako celku i konkrétně v životě Paula Austera samotného. Dozvídáme se o jeho postupném, poměrně bezproblémovém seznámení se se zbraněmi - od dětských let v podobě hračky, přes brokovnici patřící rodině jeho kamaráda, až po připojení se k obchodnímu námořnictvu. Zde Auster potkává lidi z amerického jihu a žasne nad jejich vztahem ke střelným zbraním, dominovaným silnou lehkomyslností. Dozvídáme se také, že ačkoli v domě Austerových žádné zbraně nebyly, v rodinné historii došlo k tragédii tohoto typu, kdy babička Paula Austera zastřelila svého manžela před očima jednoho z jejich dětí. 

Je zřejmé, že se autor v průběhu psaní snaží pochopit původ tak úzkého vztahu Američanů k samotné zbrani, jehož kořeny vedou až k samému počátku Spojených států. „Americký vztah ke zbrani je všechno, jen ne racionální… a my Američané jsme pro vyřešení tohoto problému udělali velmi málo, či snad vůbec nic.“ píše Paul Auster. Spisovatel trvá na tom, že náprava nespočívá nutně v zákazu výroby a prodeje všech zbraní, protože výsledek by byl stejně tak neúčinný jako zákaz alkoholu a vyhlášení prohibice, která jen podpoří vzkvétající černý trh. Důležité je, aby se americký národ odvážil sáhnout do hloubky vlastního vědomí a svědomí. Auster tak tvrdí, že ne vše začíná legislativou. „Mír nastane,“ píše, „jen když si to obě strany budou přát. A aby k tomu došlo, museli bychom nejprve provést upřímnou zpověď a projít katarzí vlastní minulosti.“  Gary Younge, který o knize psal na webových stránkách týdeníku Guardian říká, „Něco na zkoumání vlastní historie je. V Americe existuje atavistická náklonnost ke střelným zbraním, která staví zbraň do středu nejuznávanějších mýtů v zemi. Po 12 letech v USA jsem dospěl k závěru, že mnoho Američanů dává do rovnítka smrt střelnou zbraní stejně jako smrt způsobenou dopravní nehodou, tedy jako nevyhnutelný důsledek každodenního života.“ Paul Auster sáhnul po tématu, které je v americkém prostoru stále více aktuálním. Kniha byla velmi kladně přijata v americkém prostředí. Přispěly k tomu i fotografie Spencera Ostrandera. 

Připomeňme si několik faktů ze života Paula Austera. Narodil se v roce 1947 v Newarku ve státě New Jersey. Již během studií na Kolumbijské univerzitě v New Yorku začal psát a také překládat z francouzštiny. Dnes je autorem více než 30-ti knih, které byly přeloženy do více než 40-ti jazyků.  Do povědomí čtenářů i kritiky se zapsal svou znamenitou prózou Newyorská trilogie, česky v roce 2000 (The New York Trilogy z roku 1987). Získal ocenění i za psaní scénářů - jeho snímek Smoke (Kouř) získal na Berlinale v roce 1995 Stříbrného medvěda. Auster si také vyzkoušel hereckou profesi. Zahrál si ve filmu Chytlavá Šance (The Music of Chance, 2001). A režíroval film Lulu na mostě z roku 1998. Paul Auster take navštívil Českou republiku a byl hostem Festivalu spisovatelů Praha v roce 2008. 

Více v archivu PWF: https://www.pwf.cz/archivy/autori/paul-auster/cz/