Wole Soyinka na PWF 2006

V roce 1960 založil soubor Masky a debutoval hrou Tanec pralesů (A Dance of the Forests). V této hře, stejně jako v mnoha pozdějších, je konfrontována tradice s přítomností a budoucností. Následovaly fraška Bratr Jero v úzkých, satiry Lev a klenot a Kongiho sklizeň (Kongi’s Harvest), v níž kritizuje absolutistické vládní režimy, které neberou ohled na obyčejné lidi.

Kvůli kritice nigerijské vládnoucí garnitury strávil dva roky ve vězení. Po návratu zvolil raději exil, ve kterém setrval do roku 1976. V té době už byl známý i v evropských divadlech. V emigraci napsal hry Euripidovy Bakchantky (The Bacchae of Euripides), Smrt a králův jezdec (Death and King’s Horseman) a Hra obrů (A Play of Giants).

Vrátil se do vlasti, ale ne na dlouho. V období vojenské vlády byl v roce 1993 označen za nepřítele státu a musel znovu uprchnout. V nepřítomnosti byl pak odsouzen za vlastizradu.

Soyinkova nesmiřitelná kritika mu sice znemožnila pobyt v milované vlasti, na druhou stranu však získal mezinárodní uznání, které mu v roce 1986 jako prvnímu africkému dramatikovi vyneslo Nobelovu cenu za literaturu.