Tadeusz Konwicki: Životopis

Počáteční období jeho tvorby bylo poznamenáno tendenčností, která sloužila jednak vyrovnání se s minulostí - např. partyzánskou, deheroizovanou, v románu „Roj sty" (vznikl 1948, publikován 1956), jednak k zapojení se do komunistické ideologie.

Začátkem osvobozování se od tendenční poetiky byl román „Z obklíčeného města" (1956), ve kterém spisovatel oddělil otázku solidarity s ukřivděnými od problematiky poslušnosti ke straně. V tomto románu se také poprvé objevuje obraz vilenské krajiny jako prostoru úniku ze současnosti, prostoru, v němž vztahy k druhému člověku a k přírodě, jež jsou v životě člověka základními hodnotami, měly - ve vzpomínkách vyhnance z tohoto území a onoho času - arkadijský charakter. Tento obraz se stává od této chvíle stálým rysem Konwického tvorby. V tomto smyslu román „Z obklíčeného města" předznamenává vilenský cyklus, který zahrnuje romány: „Díra v nebi" (1959), „Zvěročlověkoupír" (1969), „Kronika milostných událostí" (1974) a „Bohiň" (1987). Tato díla, která patří k nejkrásnějším v celé tvorbě spisovatele, evokovala Vilensko jako krajinu dozrávání, jako prostor, ve kterém dochází k zasvěcování do smyslu života, poznání lásky a smrti, rodil se cit a ve kterém došlo ke smíření s existencí, faustovská akceptace trvání.

Portrétování současnosti, jalového území a promarněného času, se nejsilněji projevuje v cyklu psychologických románů, ke kterým patří: „Současný snář" (1963), „Nanebevzetí" (1967) a „Nic nebo nic" (1971). Společná je jim analýza společenské paměti, ve které je uloženo válečné a stalinské zlo, a také konstrukce hrdiny, který se nejdřív nemůže smířit se svojí identitou, protože na jejím dně leží vina, posléze zase není schopen tuto identitu poznat, protože na cestě k ní stojí nedostatek vztahů mezi vlastní osobou a současností, která ji obklopuje. Touto současností je vize policejního státu, ve kterém společnost, vystavená neustálé invigilaci, pomalu ztrácí své obrysy a rozpadá se na beztvarou masu.

Prohloubením tohoto obrazu se stal další cyklus, ke kterému patří nejslavnější díla literatury vydávané mimo státní cenzuru: „Polský komplex" (1977), „Malá apokalypsa" (1979) a „Podzemní řeka, podzemní ptáci" (1984). Byly to romány-varování, díla udržovaná v tónině politické grotesky, ukazující společnost na pokraji rozpadu způsobeného ,,rozmytímv klíčových hodnot (svoboda, vlastenectví, zrada, otroctví).

Angažovanost spisovatele v praktickém společenském životě, narůstající od románu „Nic nebo nic", nalezla svoji protiváhu v cyklu „lži-deníků", které patří k nezávazné tvorbě, jež se neangažuje ani v politice, ani v literatuře, nedá se chápat ani jako fikce, ani jako pravda, je nejednotná žánrově i esteticky. Díla, která tvoří tento cyklus - „Kalendář a přesýpací hodiny" (1976), „Východy a západy měsíce" (1982), „Nový svět a okolí" (1986), „Večerní záře" (1991) a „Pamflet na sebe" (1995) - mají formu zápisků, které tvoří novinové noticky a esejistické vsuvky, útržky literárních děl a společenské indiskrece. Jejich lehkost, kouzlo, široká škála humoru a nálad z nich udělaly, podobně jako z „Deníku" Gombrowicze, opravdové literární bonbónky a také často následované vzory.

O významu Konwického v polské poválečné literatuře rozhoduje umění přecházet od nadhledu ke společenské angažovanosti a také schopnost nalézat literární formy, které vyjadřují stav společenského rozptýlení a současně nabízejí cesty obnovy významů a hodnot. „(...) píšu především pro čtenáře, s cílem potěšit, pobavit ho, vyvolat pochyby nebo zničit. Abych mohl psát, musím mít druhého člověka." („Půl století očistce").

Vybraná bibliografie:
* ROJSTY, 1956 (Rojsty)
* PRZY BUDOWIE, 1950 (Při stavbě)
* WLADZA, 1953 (Moc)
* Z OBLE.ŽONEGO MIASTA, 1956 (Z obklíčeného města)
* DZIURA W NIEBIE, 1959 (Díra v nebi)
* SENNIK WSPÓLCZESNY, 1963 (Současný snář)
* WNIEBOWSTAPIENIE, 1967 (Nanebevzetí)
* ZWIERZOCZLEKOUPIÓR, 1969 (Zvěročlověkoupír)
* NIC ALBO NIC, 1971 (Nic nebo nic)
* KRONIKA WYPADKÓW MILOSNYCH, 1974 (Kronika milostných událostí)
* KALENDARZ I KLEPSYDRA, 1976 (Kalendář a přesýpací hodiny)
* KOMPLEKS POLSKI, 1977 (Polský komplex)
* MALÁ APOKALIPSA, 1979 (Malá apokalypsa)
* WSCHODY I ZÁCHODY KSIEŽYCA, 1982 (Východy a západy měsíce)
* RZEKA PODZIEMNA, PODZIEMNE PTAKI, 1984 (Podzemní řeka, podzemní ptáci)
* NOWY ŠWIAT I OKOLICE, 1986 (Nový svět a okolí)
* BOHIŇ, 1987 (Bohiň)
* ZORZE WIECZORNE, 1991 (Večerní záře)
* PAMFLET NA SIEBIE, 1995 (Pamflet na sebe)



Překlady:
* anglicky: A DREAMBOOK FOR OUR TIME (SENNIK WSPÓLCZESNY) The MÍT Press, 1970 THE ANTHROPOS-SPECTRE-BEAST
(ZWIERZOCZLEKOUPIÓR). New York: S. Phillips, 1977. THE POLISH COMPLEX (KOMPLEKS POLSKI). New York: Farrar Straus & Giroux, 1982. A MINOR APOCALYPSE (MALÁ APOKALIPSA). New York: Farrar Straus & Giroux, 1983. MOONRISE, MOONSET (WSCHODY I ZÁCHODY KSIE.ŽYCA) . New York: Farrar Straus & Giroux, 1987. BOHIN MANOR. New York: Farrar Straus Giroux, 1990. NEW WORLD AVENUE AND VICINITY (NOWY ŠWIAT I OKOLICE). New York: Farrar Straus & Giroux, 1991.
* francouzsky: FLEUVE SOUTERRAIN, OISEAUX DE NUIT. Paris: Robert Laffont, 1986. CHRONIQUE DĚS ÉVÉNEMENTS AMOUREUX. Paris: Laffont-P.O.F., 1987. LE COMPLEXE POLONAIS. Paris: Laffont-P.O.F., 1988. LE NOUVEAU MONDE. Paris: Laffont-P.O.F.,
1989.  BOHINI, UN MANOIR EN LITUANIE. Paris: Robert Laffont,
1990.  LE TROU DANS LE CIEL. Paris: Critérion, 1992. ROMAN DE GARE CONTEMPORAIN. Paris: Robert Laffont, 1994.
* německy: KRONIK DER LIEBESUNFALLE. Berlin-Weimar: Aufbau-Verlag, 1978. DIE POLNISCHE APOKALYPSE. Frankfurt: S. Fischer, 1982. ANGST HAT GROSSE AUGEN. Wien: Europe-Verlag, 1973. DIE NEUE STRECKE. Berlin: Dietz, 1951. MODERNES TAGEBUCH. Munich: Biederstein, 1964. AUF DER SPITZE DĚS KULTURPALASTES. Hamburg: Claassen, 1973.
* dánsky: DEN LILLE APOKALYPSE. Kopenhagen: Brundum, 1984.
* finsky: ISOAITIN TARINA. Hámeenlinna: Tammi, 1997. PIENI ILMESTYSKIRJA. Helsinki: Tammi, 1983.
* španělsky: NOCHEBUENA POLACA. Barcelona: Seix Barral, 1984. UN PEQUEÑ0 APOCALIPSIS. Barcelona: Mario Muchnik, 1987.


Zdroj: www.polska2000.pl
Copyright: Stowarzyszenie Willa Decjusza