Misunderstanding 68/89

V berlínském nakladatelství Metropol Verlag vyšla 16. června kniha nazvaná Misunderstanding 68/89 s podtitulem Cizí současníci a sporné výklady. Vydání knihy patří k projektu „68/89 – Divadlo. Doba. Dějiny.“, který je součástí  iniciativy ZIPP – česko-německých kulturních projektů. 

Kniha mapující přelomového období let 68 až 89 je spolu s dobovými plakáty a fotografiemi svědectvím pohnuté doby, doby, kdy se bouřil celý svět. Dvojjazyčná publikace si nedává za cíl předkládat historické pravdy, spíše se pokouší o rozsáhlou analýzu či o výklad na nové úrovni, o nové pojetí. Zároveň se snaží naleznout význam let 68/89 pro současnost, na kterou se zaměřila Márkéta Škodová působící v Sociologickém ústavu AV ČR. Autorka zhodnotila ve svém příspěvku informovanost českých občanů o událostech Pražského jara. Z výzkumu veřejného mínění vzešly pozoruhodná hodnocení, poukazující právě na nedorozumění (k čemuž  odkazuje i název knihy, Misunderstanding), které mezi lidmi panuje a které kniha sice demystifikuje, ale neodstraňuje.

Autoři příspěvků, resp. účastníci a pamětníci klíčových let z Německa a České republiky, hovoří o zkušenostech, které jsou s oběmi daty 68/89 spjaty. Jedním z motivů je také snaha o dialog, a to nejen mezi občany dvou zemí, ale i na linii vědeckého a uměleckého uvažování. Jacques Rupnik, Michael March, Miroslav Kusý a další autoři vytvořili svými statěmi obraz let demonstrací, bojů za svobodu a převratných politických změn.

Spoluautor knihy, editor a překladatel, Tomáš Vrba ve svém článku Svoboda umírala dlouho píše o situaci v Československu:

„Chápeme – li Pražské jaro jako postupný, sílící a hluboký pokus o emancipaci čím dál širších vrstev společnosti, o liberalizaci kulturní, sociální a politické sféry, tak v této definici trvalo (resp. chystalo se) ne devět měsíců, ale řadu let...

Období postupného sebeosvobozování  - alespoň v české kultuře - trvalo, byť s přestávkami, téměř devět let. Politická liberalizace měla ovšem daleko kratší trvání, tážeme-li se však po intelektuálním odkazu roku 1968, ten se tvořil a zrál dostatečně dlouho, aby ovlivnil historii hlouběji.“

„Jaro se vytratilo za soumraku, zbývaly matné obrysy slibné myšlenky. Kdo mohl a chtěl, včas emigroval, ostatním zbývalo zvolit strategii přežití. Situace rozhodně nebyla snadná. Pro většinu Čechoslováků jako by již platilo pozdější heslo punk rocku: „No future“....

Tomáš Vrba působil před rokem 1989 jako redaktor nezávislých (samizdatových) publikací a v devadesátých letech byl šéfredaktorem československé mutace „Lettre Internacionale“. Autor nyní působící jako editor a překladatel se tak zařadil k autorům, kteří se v publikaci vyjadřují k událostem, které přinesly změny jejichž důsledky vnímáme dodnes.

Misunderstanding 68/89 s podtitulem Cizí současníci a sporné výklady se soustřeďuje na rok 1968 jako symbol šedesátých let, které přinesly revoltu proti konvencím v San Franciscu, Paříži, Berlíně stejně jako v Praze, ale i na ideologická a osobní nedorozumění osmašedesátníků na Východě a na Západě, na rozšířené mýty a přehnané interpretace těchto událostí.

Co měli aktéři těchto událostí společného? Nebylo vše jen jedno velké nedorozumění? Na tyto a další otázky se pokouší kniha Misunderstanding 68/89 s podtitulem Cizí současníci a sporné výklady naleznout odpovědi.

Erika Zlamalová