Man Ray

Možná právě během příprav této fotografie připadl Man Ray na myšlenku zachytit podobný obraz odpadků, na němž celou plochu zorného pole zaplňuje obsah vysypaného popelníku. Na rozdíl od fotografie Duchampova díla však chtěl tímto snímkem zachytit negativní obraz svého okamžitého okolí - a snad i upadajícího uměleckého prostředí a atmosféry doby - , protože svůj snímek nazval výmluvně New York 1920.

Po pravdě řečeno New York v roce 1920 neměl Man Rayovi co nabídnout. V osobním životě procházel krizí po rozchodu s Adon Lacroixovou a jako umělci se mu nevedlo o nic lépe. Poslední výstava v galerii Daniel nebyla přijata příznivě. Tváří v tvář soustavnému odmítání svých názorů a nezájmu o svá díla (na výstavě se nic neprodalo) začal Man Ray vážně uvažovat o tom, že bude hledat prostředí, které by bylo jeho tvorbě nakloněno příznivěji.

Man Ray stále doufal, že jeho nové pojetí umělecké tvorby dojde většího uznání než vlastní objekty, na kterých své myšlenky veřejnosti předváděl (zde jeho koncepční postoj předstihl vývoj moderního umění přibližně o padesát let) - důkazem je jeho reakce na žádost redaktora jakýchsi novin, aby vysvětlil termín taktilismus, který byl v té době používán pro zdůraznění fyzických trojrozměrných vlastností uměleckého díla. „Chci zanedbat materiál," odpověděl, „a předvést myšlenku." Man Ray hlásal názor, že nestačí, aby umělci předváděli publiku pouze obrazy předmětů vyskytujících se v jejich každodenním okolí. „Nechceme ukazovat záznam o skutečném objektu," prohlašoval. „Zajímá nás výsledek."

Právě v tomto období - počátkem roku 1921 - vyslyšel Man Ray stále sílící hlasy z Evropy a navázal korespondenci s evropskými dadaisty, avantgardními básníky a malíři, jejichž umělecké ambice a názory na tvůrčí svobodu tak těsně souzněly s jeho vlastním pojetím. V dubnu 1921 ve spolupráci s Marcelem Duchampem edičně připravil a vydal jediné číslo amerického časopisu zasvěceného výhradně tématu Dadaismu v New Yorku. Bohužel nenašel dostatek přátel a kolegů, které by myšlenky až z daleké Evropy zaujaly, a tak jeho plány získat v New Yorku stoupence totálně selhaly. Když pak Duchamp oznámil, že se hodlá vrátit do Paříže, rozhodl se Man Ray jet s ním. Z peněz získaných od ne-newyorského sběratele za příslib budoucího prodeje obrazů si zakoupil lodní lístek na SS Savoie a 14. července 1921 vyplul do Evropy. Léta v New Yorku byla u konce. S výjimkou několika krátkých návštěv amerických příbuzných prožil Man Ray následujících devatenáct let v Paříži.

New York Dada 1915-23
Francis M. Naumann
Harry M. Abrams, Inc., Publishers
1994