Curych: Zrození Dada
13. května 2007 11:00
Za kolébku Dada je většinou považován Curych, ačkoli Marcel Duchamp jednou prohlásil, že “dada bylo cítit ve vzduchu už dlouho“. Ve švýcarském městě se tehdy nezrodil ani tak nějaký směr; spíše došlo k formulování nějakého pocitu.
V roce 1916 tu žila přepestrá společnost lidí, kteří se už brzy měli proslavit: Hugo Ball, Tristan Tzara, Vladimír Iljič Lenin nebo třeba James Joyce. Většinou se sem uchýlili před hrůzami první světové války. Společně tvořili přepestrou směsici talentů, jež spojovala nechuť k válce i převládajícímu statu quo. A v únoru 1916 se to konečně stalo: Hugo Ball a jeho milenka Emmy Henningsová otevřeli Cabaret Voltaire, do nějž zvali „mladé curyšské umělce bez ohledu na jejich světonázor, aby přišli se svými návrhy a příspěvky všech druhů". Na premiérovém představení se recitovaly básně a ukazovaly obrazy Balla, Henningsové, Marcela Janca a Richarda Huelsenbecka, který se však později vrátil do Berlína. Během pár měsíců se nově vzniklému hnutí, které bylo esenciálně proti jakémukoli organizovanému hnutí, začalo říkat Dada.
Curyšské Dada bylo založeno na hereckém představení a na abstrakci; snad tomu tak bylo kvůli ústřední pozici, již zaujímal Cabaret Voltaire. Právě tady se četly první básně. Na zdejších uměleckých večerech pravidelně zněla hudba, vířil tanec a četly se tu manifesty. Na stěnách visely obrazy. I podivuhodné masky Marcela Janca, které podle Huga Balla zčistajasna zprostředkovaly lidem „hrůzu naší doby", se objevily právě zde. Curyšské Dada nebylo nikdy otevřeně politické. Jeho záměrem bylo šokovat, zneklidnit, škádlit a především zapojit své publikum. Obecenstvo v Cabaret Voltaire na provokace umělců odpovídalo po svém: bučením, syčením, výtržnostmi a hulákáním na účinkující na pódiu. Cabaret Voltaire také inspiroval první z „malých časopisů", jež sehrály klíčovou úlohu v šíření Dada po celé Evropě a v USA. Revue „Cabaret Voltaire" vyšla v červnu 1916 v jediném čísle. Následovala vydání čtyř „Dada" časopisů, řízená Tristanem Tzarou, který převzal po Hugovi Ballovi vůdčí roli. Právě ty rozšířily Dada do kulturních metropolí světa, především do Paříže a New Yorku. V Curychu se také objevil časopis „Der Zeltweg", v němž se poprvé představil světu český rodák Walter Serner.
Richard Olehla