Hans Richter: Náhoda a antináhoda

Náhoda

Radikální odmítání umění, jak je Dada podporovalo, prospívalo umění. Pocit osvobození od pravidel, od před- a popisů, jakož i od jakékoli nabídky kupcům či chvály kritiky nás přirozeně vedl k tomu, že jsme se neřídili ničím jiným než vlastním vnitřním hlasem, abychom došli poučení z říše neznámého.

Abych uvedl příklad, když Arp jednoho dne roztrhal svou kresbu, která se mu ne a nedařila, nechal útržky slétnout na zem..., tu však k svému překvapení v tomto náhodném uspořádání na zemi spatřil výraz (a slepil ji takto), pak se dalo hovořit o řízení náhody. Nejen Arp, my všichni jsme se odevzdali náhodám, vnitřnímu hlasu nevědomí a pozorně naslouchajíce všímali jsme si toho, co nám chtějí povědět. Jestliže něco, pak tato „mobilizace nevědomého", které jsme vypozorovali v náhodě, stala se vlastním charakteristickým rysem Dada a řečeno historicky jeho estetickým oprávněním. Stala se kompasem, poznávacím znakem nového: „Zákon náhody, který v sobě zahrnuje všecky zákony, je nepochytitelný v svém prazákladě, z něhož stoupá život, lze ho prožít jenom v naprostém odevzdání nevědomému. Tvrdím, že ten, kdo je tohoto zákona poslušen, vytváří čistý život", řekl Arp.

Náhoda a antináhoda

Skutečná vlastní povaha, t. j. dvojaká povaha Dada, neprojevovala se však jenom v zahrnutí náhody do naší práce. Jevila se taky v opaku, v hledání nového řádu „Nikdy nebudu vítat chaos," prohlásil 1917 Ball, a já sám jsem na velkém soirée Dada v Kaufleutenu 1919 v titulu svého proslovu k obecenstvu proklamoval naše dadaistické kredo: „Proti, bez, pro Dada" toto Ano a toto Ne, která patřila k sobě.

Mezi absolutní svobodou a novým řádem se rýsoval životní prostor, problém umění a antiumění Dada. Spojit spontaneitu s plánem stalo se pak taky vlastním pracovním cílem, jemuž jsme se švédským malířem Eggelingem věnovali následující tři roky. Jakoby historickým procesem došli jsme přes malířství k abstraktnímu filmu, na jehož vzniku měl Eggeling podstatný podíl.

(z knihy DADA 1916 - 1966; dokumenty mezinárodního hnutí Dada, sestavil a komentuje Hans Richter - Southbury, Connecticut, copyright Goethe-Institut 1969)