Hans Richter: Dada Hannover

Ze všech umělců dadaistů byl Schwitters nejneúnavnější. V nespoutanosti se rovnal Baaderovi, zůstával však nicméně stále v oblasti realizovatelného. Realizoval všecko a hned. „Stloukám své obrazy," vysvětloval. Rezultátem byly obrazy MERZ, název, který vznikl z okleštěného Commerzbank. MERZ se jmenoval taky jeho časopis. Vydával mapy a svazky básní, jeho Anna Blume, „ANNA, tys zezadu jak zepředu" se stala příslovečnou. Jeho fonetickou sonátu lze chápat jako klasické dílo abstraktní poezie, právě v „klasické formě". Cestoval po světě s přednáškami a obrovskými mapami koláží, z nichž prodával koláže po 20,- markách za kus. Dva metry dlouhý, ustavičně nabitý nečekanými nápady, spontánní a s nikdy neumdlévající aktivitou, byl hnutím Dada samým pro sebe. Jeho sloup MERZ, prorůstající dvěma poschodími jeho domu, se nepřetržitě transformoval. Když byl nakonec ve válce zničen, začal nový v Norsku, kam před nacisty uprchl, a nakonec v Anglii poslední. Nejbohatší umělec, a ze všech nejchudší, když 1948 v Anglii zemřel...

Jestliže si někdo zasloužil jméno Pan Dada, pak je to Kurt Schwitters. Vyměřil Dada jako umění do délky i do šíře, do hloubky i do čtvrté dimenze času.


(z knihy DADA 1916 - 1966; dokumenty mezinárodního hnutí Dada, sestavil a komentuje Hans Richter - Southbury, Connecticut, copyright Goethe-Institut 1969)