30. června 2011 10:47
Rok 1968 byl v českém povědomí především spjat s okupací Československa. Naším cílem bylo ukázat, že bouřlivé Pražské jaro nebylo ojedinělou událostí, kdy se lidé vzepřeli proti politickému estabilišmentu. Naopak, rok 1968 byl mezníkem změn v celosvětovém měřítku. Tuto naši snahu jsme předznamenali na podzim roku 2007, kdy jsme zorganizovali koncert Eda Sanderse a The Plastic People of the Universe v Praze.
Významné události v Mexiku, Francii, Sovětském svazu, Vietnamu, Pákistánu, USA, Anglii, Západním Německu, Řecku, Polsku či Itálii, jsme připomenuli výstavou Svět v roce 1968.
Smích a zapomnění – parafráze na titul románu Milana Kundery – se stalo hlavním mottem festivalových diskuzí. O odkazu Pražského jara debatovali jeho aktéři Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Arnošt Lustig, A. J. Liehm a Jiří Gruša.
V Praze se poprvé představila Natalia Gorbaněvská, ruská básnířka, která v roce 1968 jako jedna z mála vyšla na Rudé náměstí v Moskvě s protestem proti okupaci Československa. Tato první celistvá reflexe dění v roce 1968 proměnila obecné povědomí a vzbudila značnou odezvu, která se vtělila i do řady knižních titulů.