Mourid Barghouti

„Blaze je ptákům v klecích – neboť znají hranice svého vězení.“

Významný palestinský básník Mourid Barghouti se narodil roku 1944 v Deir Ghassanah, vesnici poblíž Ramalláhu na Západním břehu Jordánu v Palestině. „O čtyři roky starší než stát Izrael“ – bez domova od roku 1967 – na řadu let našel útočiště v Budapešti – s občasnými zastávkami v Káhiře, Bejrútu a Ammánu.

„Psaní je únik – únik z normálního společenského soužití – únik z obvyklých cest lásky a nepřátelství. Básník se snaží vyhnout obecně používanému, opotřebovanému jazyku – a nahradit jej jazykem, který promlouvá poprvé. Jestliže toto dokáže a osvobodí se, zároveň se tím odcizí. Básník je cizinec do té míry – do jaké je svobodný.“

Po uzavření smlouvy mezi PLO a Izraelem v srpnu 1993 v Oslu se mohl Mourid Barghouti vrátit roku 1996 na Západní břeh. Z prožité zkušenosti se zrodil autobiografický román Viděl jsem Ramalláh – „nezapomenutelné vzpomínky, pronikavé postřehy, příběhy vyprávěné se zavřenýma očima, bez ponaučení – jen zoufalá bolest vyhnanství.“

V nejnovější básnické sbírce Půlnoc vyslovuje Mourid Barghouti své krédo zcela konkrétním, tělesným jazykem – jazykem ulice.

„Lidé se uchylují k poezii jen v časech nespravedlnosti – časech společného mlčení – časech, kdy nejsou schopni slov ani činů. Veršům, jež šeptají a napovídají, mohou naslouchat jen lidé svobodní.“

Mourid Barghouti zemřel 14.února 2021 v Jordánsku.