James Meek
03. prosince 2007 03:11
Cesta k psaní knih je někdy hodně dlouhá. Jamesi Meekovi trvalo dvacet let, než získal dostatečné zázemí, aby mohl téměř opustit novinářskou práci a věnovat všechen čas studiu a psaní knih.
Narodil se v Londýně v roce 1962 a vyrůstal ve Skotsku. Dvacet letse živil jako reportér, přesto se novinářem nikdy nenazýval. Jak říká: „Je těžké určit, kde končí lidská bytost a začíná žurnalista“.Píše společenské i politické reportáže a sloupky pro britský deník TheGuardian, procestoval Evropu, Ameriku, Afriku i Blízký východ. Vždy hozajímala místa konfliktů, kde se lidská přirozenost střetává snesmyslem války a teroru. „Dobrodružnost příběhu zasazeného do války tkví v tom, že postavy jsou nuceny navázat vztah se smrtí.“
V Anglii dosud publikoval tři stylově a obsahově velmi odlišné romány (Mcfarlane vaří moře, Doba jízdy, Sibiřské drama) a dvě povídkové knihy Poslední přání a Muzeum pochybností.
Meek žil osm let v Rusku a na Ukrajině. Právě toto prostředí jej inspirovalo k napsání jeho doposud nejslavnější knihy. Sibiřské drama(č. Jota, 2006) zpracovává vůbec poprvé temné a dosud málo prozkoumanétéma. Ocitáme se v zapadlé sibiřské vsi, kde skupina československýchlegionářů, která se sem probojovala z východní fronty, musí sdíletživotní prostor s fanatickou sektou křesťanských kastrátů, kteří věří,že všechny hříchy pramení z chtíče. Děj se posléze přelévá dopoválečného Německa, prim však hrají především reálie věčně zmrzlézemě.
Sibiřské drama není ale jediným Meekovým textem dostupným českým čtenářům. V Literárních novinách vyšel překlad jeho reportáže Pět dní v neviditelné válce. Jeho doposud poslední prací publikovanou v češtině je esej Zrození Al Káidy, přeložená pro Festival spisovatelů Praha.