Doris Lessingová

Švédská akademie věd formulovala svou volbu takto: cenu získala za to, jak „na základě ženské zkušenosti zkoumá rozdělenou civilizaci se skepticismem, zápalem a vizionářskou silou".. Prozaička narozená roku 1919 se tak zařadila k jedenácti ženám, které byly švédskou akademií oceněny v celé historii udílení Nobelovy ceny za literaturu.

Rodiče Lessingové, britští občané žijící v perském městě Kermanshah se roku 1925 přestěhovali do Jižní Rhodesie (dnešní Zimbabwe). Doris navštěvovala dívčí římskokatolickou školu v Harare, již ve čtrnácti ji opustila a dále se vzdělávala jako samouk. O rok později opustila domov, začala pracovat jako vychovatelka a ponořila se do četby knih. Fascinace příběhy ji nakonec přivedla k prvním tvůrčím pokusům, které byly neodbytně provázený existenčními starostmi.

Od roku 1937 začala v Harare pracovat jako telefonní operátorka a poprvé se provdala. Manželství skončilo rozvodem a Lessing se na to se zápalem zapojila do činnosti komunistické organizace Levicový čtenářský klub (Left Book Club). Právě zde potkala svého druhého muže, Gottfrieda Lessinga, uprchlíka před nacisty a lídra uskupení.

Lessingová se v průběhu svého působení v levicové organizaci začala zapojovat do veřejného života, avšak poválečný nástup komunismu v Evropě pro ni znamenal vystřízlivění. Radikální politicko-společenské názory ji přesto zůstaly a svými výroky proti jaderným zbraním a jihoafrickému apartheidu si na mnoho let uzavřela cestu do země a do Rhodesie. V roce 1949 odjela se svým nejmladším synem do Londýna, kde se jí podařilo vydat první knihu, debut nazvaný Tráva zpívá (The Grass Is Singing).

Druhá kniha The Golden Notebook, vydaná až o třináct let později, se dočkala výraznějšího čtenářského ohlasu. Dva následující romány publikovala pod pseudonymem Jane Somersová a jen těžko pro ně hledala vydavatele. Sama pak tento čin komentovala, jako apel na tíživou situaci, ve které se nachází začínající autoři.

Tvorbu Doris Lessingové lze členit do jednotlivých tvůrčích období, která jsou značně modelována životními zápasy azvraty. Období jejího působení v levicovém uskupení charakterizují opusy laděné sociálně a politicky (k tomuto tématu se vrátila ve své knize The Good Terrorist, 1985). Další díla se nesly spíše na psychologické linii, ve které dominoval prvek autobiografičnosti. Překvapivým se stal obrat Lesssingové k žánru sci-fi, jenž především kritika přijala s rozpaky.

Česky vyšly Doris Lessingové čtyři výbory z autorčina díla v letech 1961-1970 (Africké povídky, Mraveniště, Hra s tygrem, Muž a dvě ženy), v roce 2008 román Puklina a zmíněná prvotina Tráva zpívá (1974). Od roku 1974 nebyla do češtiny přeložena ani jedna její kniha.

Zemřela 17. listopadu 2013 ve věku 94 let.