Yves Bonnefoy: Pravé jméno

Já nazvu pouští hrad, kterým jsi byla,
Nocí tvůj hlas, nepřítomností obličej,
A jednou až padneš do neplodné půdy
Já nazvu nicotou blesk, který tě nesl.
Smrt je kraj, který jsi milovala. Přicházím,
Ale věčně jen tvými temnými cestami.
Ničím tvou touhu, tvar, tvou památku,
Jsem tvůj nepřítel a nebudu míti soucit.
Nazvu tě válkou a osvojím si
Nad tebou válečné právo a budu mít
V rukou tvůj obličej temný a zmítaný,
A v srdci ten kraj ozářený bouří.