Robert Creeley: Pocit
18. března 2009 14:30
Ať jsem šel
sebe dál
vždycky jsem skončil
jen tam
kde všechno začalo.
Co přetrvalo
byl pocit vyhoštění,
představa
neoblomné vzdálenosti.
Jednoho dne
na jistém místě
bylo vše náhle jinak,
přivrácená tvář
kterou jsem miloval,
pamatoval,
hledal ji navždy
všude,
bylo to všechno teď,
mimo
a zase
uvnitř,
ačkoli i tam
se to zdálo být nikde,
vzduchoprázdny prostor
bez jediné určité linky.
(báseň Pocit je ze sbírky Life and Death; přeložila Hana Žantovská)