Noci v zahradách

V našich snech milenců

Dozrávají jablka,

zatímco do vzrušených tónů

včelí filharmonie

se střemhlav řítí tajemný motýl

s neznámým vzkazem pohybu.

Kroky, kroky a hudba.

Rusalky nevyřčených slov. Do ticha křičí ticho.

Podivnou levitací tě tanec

vznáší až k mým ústům

a zaniká na slepé koleji,

tam, kde ponorná říčka

přelévá z ňadra do ňadra.

Tančíme v živém spínku,

tráva tvé nohy prudce rozbíhá,

měkkými údery o zem,

jako by ta-tam svolával k nám

budoucí lidi. Jako by pohyb s hmotou

o něčem šťastném hovořil.