Marigo Alexopoulou: Dopis z Palestiny

Jeruzalém, bludné město

Už dlouho jsem ti
chtěla psát.
Nikdy ale nebyla vhodná chvíle,
abys mi mohl naslouchat.
Teď si představuji, že tě můj dopis zastihne,
jak sedíš na betonové zdi,
ve stínu olivovníku,
a posloucháš blížící se poledne.
Věř mi, nevěděla jsem,
že hranice,
semafory
a směrové tabule
mohou předvídat
rozdělení a čas
bez nezcizitelného práva na spojení.
Stýská se mi
po bílém svetru
a pyžamu se stejným vzorkem.
Jednou ráno jsi myslím řekl:
„Budeš spát na mých zádech
a já s tebou budu cestovat."
Spolu tak dobudeme celý svět,
oděni ve světle Východu
a skryti v dýmu
a cigaretách
- ne jako prostředek sebezničení,
ale z prosté potřeby porozumět.

Teď už je příliš pozdě;
zhasla jsem v kuchyni
a pes spokojeně oddechuje,
dnes v noci dýcháme s ním,
ačkoli jsme navždy rozděleni
Jeruzalémem,
v čase, kdy nikdo nechápe,
proč je kolem nás tolik vojáků

(Miluji tě, i když je to šílenství.)

.

Z angličtiny přeložila Zuzana Mayerová