Homero Aridjis: Autoportrét šestnáctiletého

Kouří svou první cigaretu značky tygr
v borovém háji u Altamirana.
U jeho nohou k spánku ukládá se
městečko jako tělo z hlíny a tašek.
Holobradý, hubený, dlouhovlasý
miluje se tu se vším, co jen spatří:
se skřivanem a s dubem
a s motýlem i s dálkou.
Bezejmenné dny nemají datum,
nebere v úvahu klec či celu hodin,
dny rovnají se touze,
kterou si představí, kdy se mu zachce.
Ulice dole
jsou rozevřená ruka,
mezi jejímiž prsty slunce
jak při hře vrhá svoje nože.
Na kopci troubí jelen,
je slyšet našlapování lišky,
jeho oči mizejí v křoví,
opilé zeleným deštěm.
Sluncem mu žloutnou tváře,
stmíváním barví si ruce,
svůj stín zanechá u borovic,
do země zašlapává tygra.



Ze španělštiny přeložil Miloslav Uličný