Gastão Cruz: Přechod

Oslavuješ den
samoty Slova
se zapomenou nebo jen

znova se jich zalekneš a
odejdeš někam kde snad
pocítíš jak ti svět
tepe na kůži

přec jen nesmrtelné Očima
přejde vodnatý film
toho cos prožil Žil bys
opět tu temnou přítomnost

tak budoucí Už tehdy
jsi občas mísil své tělo
se vzduchem či vodou a dával
jejich průsvitnosti

vášeň
Oheň a  země  jsou však
hutnější S večerem
plodí  zmije