Básně v mém srdci

 

Ve spánku mi Bůh pokoutně prolistoval

básně v mém srdci

 

Po probuzení mě požádal

ať píšu i do vody, ohně a větru

 

Věděl, že básník se tvoří sám

Jsem holubice v bílém rouše

co moudrost nese

 

jež zemi schází

.

Cizinec

 

Zdálo se mi že jsem se vrátil domů

ale matka mě nepoznávala

Snažil jsem se jí vysvětlit

ale zmizela a nenechala mi žádné jídlo

Šel jsem se posadit tam kde mě všichni ze vsi uvidí

ale už mi nerozuměl nikdo

Rozplakal jsem se, všichni ze vsi přispěchali

a mluvili řečí které už jsem nerozuměl