Abdulláh al-Udhary: Vyhnání z ráje
24. dubna 2009 16:13
ukázka z Arabské báje o stvoření světa
1
"Džibríle, kde je Iblís? Najdi mi Iblíse," vypálil Alláh svůj rozkaz na Džibríla.
2
Vyzbrojen boží vůlí a andělským zápalem, Džibríl prohledal sedmero rájů, sedmero nebes a sedmero zemí, ale po Iblísovi nikde ani stopy.
3
Džibríl byl v pokušení vydat se za strom Sidrat Muntaha, do nebeského kraje Duchán, ale připomněl si, že Alláh všem andělům přísně zakázal vstupovat do nebeského kraje Duchán bez jeho svolení.
4
Když Džibríl prohledával sedmero nebes, přitočil se k němu anděl-voják z Rakí, který kdysi bojoval pod Iblísovým vedením na zemi, a pošeptal mu: "Iblís se skrývá poblíž nepoužívané silnice v sedmém nebi zvaném Rakí, na hranicích nebeského kraje Duchán."
5
Rakíský anděl-voják Džibrílovi podrobně popsal cestu k Iblísově skrýši.
6
Džibríl si pomyslel: "Iblís má v plánu se nepozorovaně vloudit do zapovězeného nebeského kraje Duchán. Musím mu v tom zabránit."
7
Džibríl byl u Iblísovy skrýše rychle jako střela, a než si Iblís stačil uvědomit, co se děje, Džibríl se ho chopil a byl s ním na cestě k bráně Džanát Džalál, kde na ně čekal Alláh.
8
Iblís padl před Alláhem na zem a řekl: "Labbaik, ó pane vší moudrosti, vševidoucí, vševědoucí a všemocný. Nebylo třeba za mnou posílat Džibríla. Kdybych to věděl, že mne hledáš, byl bych k tobě přišel sám, ó pane."
9
Alláh ho přerušil: "Dost řečí."
10
Iblís odříkával, jako by se modlil: "Labbaik, ó milosrdný, odpouštějící a láskyplný, Labbaik, náš jediný, pane všech světů a všeho tvorstva."
11
Alláh pravil Iblísovi: "Modlitby ti nepomohou. Měl jsi za to, že se můžeš plést do mého plánu stvoření světa, Iblísi, tvore temnot a beznaděje. Za to budeš pykat."
12
Iblís řekl: "Pane, který jsi vševidoucí a vševědoucí, věděl jsi, co jsem měl za lubem, a přece jsi mi nebránil vstoupit do ráje a navést Adama a Hawwu, aby pojedli ovoce ze stromu poznání. Proč bych měl být poterstán? Nic špatného jsem neprovedl. Nikdy jsi mne nehuboval, když jsem si zahrával s Rajánem, Núnem, Hazkjaílem a Dardaílem. Proč se teď hněváš kvůli Adamovi a Hawwě?"
13
Alláh řekl: "Adam a Hawwa porušili svůj slib."
14
Iblís řekl: "Pane, já bych nikdy neporušil slib tobě daný. Adam a Hawwa mají v sobě cosi z Tebe, pane. Varoval jsem tě, co všechno by se mohlo stát, když stvoříš svou vlastní nápodobu, ale tys mne nevyslechl a poručils mne vyhnat z ráje."
15
Alláh pravil. "Přemluvil jsi Adama a Hawwu, aby porušili svůj slib."
16
Iblís odvětil: "Náš jediný pane, to jsem si s Adamem a Hawwou jen tak pohrával."
17
Alláh pravil: "Mám tě už dost, Iblísi, tvore temnot a beznaděje."
18
Iblís řekl: "Upokoj se, pane. Jak mne můžeš nazývat tvorem temnot a beznaděje, když usiluji jen o to, abych tě pobavil?"
19
Alláh pravil: "Zničím tě, Iblísi. Džibríle, zahub Iblíse."
20
V okamžiku, kdy se Džibríl hotovil provést Alláhův příkaz, Iblís řekl tlumeným hlasem, aby to slyšel jen Alláh: "Pane, jaký má smysl mne zahubit, když Ti mohu být užitečný? Pane, Adam a Hawwa se ti sice podobají, ale jsou nespolehliví: zklamali Tě v ráji a zklamou Tě i na zemi. Kdybych s nimi mohl sestoupit na zem, rozdělil bych jejich potomstvo na ty, kteří Tě věrně ctí, a na ty, kteří tě chtějí využít k vlastním cílům, a naplnil bych tak pro tebe ráj i peklo. Zasloužil bych si tak své staré přízvisko Haarith, Ohnivý pohrabáč a Pán žatvy, a kosil bych v pekle i na zemi.
21
Alláh se zamyslel: "Na Iblísově návrhu něco je. Možná, že bude přece jen lépe, když Iblís odejde s Adamem a Hawwou na zem. Oni i jejich děti budou mít plnou hlavu vlastních sporů a já od nich budu mít pokoj."
22
Alláh na to pravil: "Dovoluji ti tedy sestoupit na zem s Adamem a Hawwou. Je má vůle, že se staneš nesmrtelným. Je též má vůle, že tvých prvních deset dětí bude nesmrtelných, aby ti pomáhaly v tvém poslání. Iblísi, od této chvíle budeš znám jako Šajtán beznaděje, abys nikdy nezapomněl, žes byl navždy vykázán z ráje. Jděte mi z očí, vy neposlušní nevděčníci."
přeložila Alexandra Büchlerová