Ondřej Horák v rozhovoru s Yvesem Bonnefoy

Ondřej Horák:  Co vás v mládí zaujalo na surrealismu?

Yves Bonnefoy:  Chápu, proč se mě na to ptáte. Ve 30. letech byl pražský surrealistický okruh velmi výrazný a myslím, že dodnes je to zde cítit. Zato ve Francii už je surrealismus téměř zapomenut. Pro mě je surrealismus hlavně nástrojem poetiky a jako takový se objevuje v mých pracích. Ale samozřejmě jsem se později od podstaty surrealismu téměř naprosto odchýlil. Poezie tehdy vznikala intuitivně, hnaná jakousi přírodní silou. Dnes se snaha o zachycení reality posunula jinam.

OH:  V čem konkrétně se vaše tvorba od surrealismu odklonila?

YB:  Surrealisté chtěli rozbít prostý obraz reality, ale svým způsobem to byl utopický pokus. Realita se totiž nachází v každodenních situacích - k těm jsem se právě uchýlil. Skutečnost nelze spodobnit tím, že abstrahujeme jakousi nadrealitu, jde spíše o způsob prožívání našeho života. Je ovšem fakt, že bez některých surrealistických "nástrojů" bych tohoto nikdy nebyl schopen.

OH:  Vím, že jste ze studií matematiky přešel k filozofii. Napsal jste diplomovou práci na téma Baudelaire a Kierkegaard...

YB:  Byla to jen velmi skromná studentská práce, kterou jsem nedlouho poté zničil. Dnes už si na to, co v ní stálo, vůbec nepamatuji. Nicméně zájem o existenciální filozofy mi zůstal.

OH:  Takže filozofie a poezie se nevylučují?

YB:  Rozhodně ne. Filozofie je potřebná jako reflexe našeho bytí na světě. Poezie vlastně znamená prohloubení či uskutečnění filozofických hodnot. Filozofie pomáhá poezii, aby se na cestě hledání zcela neztratila, poezie zase pomáhá filozofii k jejím největším výkonům.

OH:  Jaké místo ve vašem díle vedle básní a próz zaujímají eseje?

YB:  Už od Baudelaira víme, že poezie nemůže existovat bez kritické reflexe - i sebereflexe. Velmi jsem studoval básnické i výtvarné dílo velkého množství autorů a myslím, že se mi povedlo odkrýt zákonitosti poetické tvorby.

OH:  Jak vzpomínáte na období druhé světové války?

YB:  Jako u většiny mladých i u mě převážil pocit porážky - humanistické, morální a filozofické tradice Západu. Byl naprosto zničen jazyk. Proti tomu jsme bojovali jednak poezií, jednak studiem historie, které nás může ochránit před různými ideologickými úchylkami.

OH:  Připravujete novou knihu?

YB:  Ano, měla by být o Goyovi. Nebude to klasická kniha z dějin umění, ale velmi osobní reflexe.

publikovaly Lidové noviny 13. 6. 2005