Recenze románu Most

V roce 2003 vyšel opus kritikou vyzdvihovaného skotského autora Iaina Bankse nazvaný Most (1986). Banksův příběh rozplétá složitou dějovou mozaiku, místy plnou rozporů a pasáží vyvolávající v čtenáři nejistotu a otázky. 

Mnohovrstevný příběh patří k těm, která nelze snadno převyprávět. Ačkoli je Ian Banks tvůrcem sci-fi literatury, u Mostu není nabízející se kategorizace na místě. Banks, známý již knihami Vosí továrna (1998), Vraní ulice (2004), Píseň kamene a Líc a rub (2002), před čtenáře tentokrát staví čtyři dějové roviny, které prezentují pestrou paletu časových linií a narativních postupů – dominující je vyprávěna stylem vzdělaného člověka, spisovně a sekundárně je proložena řečí primitivní až vulgární, pro čtenáře poněkud komplikovaná avšak zábavná, překladatelem (Jan Kantůrek) pojatá jako hravá kombinatorika slov. Most je knihou, kde lyrický subjekt střídá vyprávění z ich a er formy a právě tento autorův postup sugeruje čtenáři neodbytný pocit, že postav je v knize několik a každá má svůj vlastní příběh.

Ačkoli začíná kniha snově, některé z kapitol jsou jakoby skutečnosti vzdálené, nacházíme zde momenty nám známé – v této zvláštní nadrealitě je člověk determinován společenským postavením, omezován byrokracií a jeho existence je křehká. Sen je pro hrdinu signifikantním prvkem – pomocí něj se snaží spolu s doktorem Joycem nalézt vlastní ztracenou minulost a po půlročním komatu se dopátrat vlastní identity, toho odkud je a kým byl. Po dobu léčení žije hrdina v jakémsi zvláštním mostě a život bez vlastní minulosti ho v danou chvíli podivuhodně netrápí. Právě ona nejasnost a odlišnost kapitol udržuje čtenáře v napětí a očekávání.

Pochopení příběhu přichází teprve v souvislosti s biografickými pasážemi, přinášejícími jasné světlo do propletence minulosti a fantaskna. Až v retrospektivních pasážích získává hlavní hrdina pevné kontury, s jeho minulostí se rodí skutečná postava. Stejně jako jednotlivé dílky skládačky tvoří obraz, kapitoly vedou k objevným zjištěním, v samém závěru již víme, že koma, ve kterém muž setrval, mělo svoji příčinu a ve snové krajině (mohla by jí být kterákoli) rozpoznáme scenérii Skotska.

Pro Banksovy novely je ostatně typické, že nechávají čtenáře na pochybách, zda jde o minulost, budoucnost či bezčasí. A to, jak sám autor říká, je největší tvůrčí svoboda, je to svoboda umožňující spisovateli stvořit vzrušující příběh. Iain Banks píše s neuvěřitelnou lehkostí, jeho romány nabízejí estetický zážitek a čtenáře naprosto pohltí.

Erika Zlamalová

román Most vydalo Argo v roce 2003 v překladu Jana Kantůrka