Příběh mých nervů

Americká prozaička, básnířka a esejistka Siri Hustvedt se nechtěla smířit s tím, že dlouhá léta stála ve stínu svého manžela, spisovatele Paula Austera. Siri je nejen vzdělaná, ale svou cílevědomostí dosáhla svého - její knihy postupně nebývaly na popularitě a začaly se překládat. Román Blindfold navíc posloužil jako předloha k filmu s názvem Of Women and Magic, který režíroval Claude Miller. V roce 2003 vyšla prozaická kniha What I Loved, za kterou autorka získala ocenění the Prix des librairies du Quebec in Canada. Také další tři esejistická díla slavila ve Spojených státech úspěch.

V sobotu 16. ledna vyšla v německém překladu autorčina kniha Die zitternde Frau. Geschichte meines Nervens (Třesoucí se žena. Příběh mých nervů), která byla hned po vydání ve středu pozornosti médií. Jednak proto, že ve světové premiéře vyšla právě v Německu, ale i proto, že se jedná o první naučnou knihu v prozaickém zpracování (ve Spojených státech spatří světlo světa až v dubnu, a to pod názvem The Shaking Woman or A History of My Nerves).

Nová kniha je vědeckou sondou, předmětem výzkumu je autorka sama a její nervové onemocnění, projevující se náhlým třesem. Ví, že má souvislost se ztrátou otce, který zemřel v roce 2003. O tři roky později, při její přednášce na univerzitě, na  které vystudoval její otec, se jí zmocnil náhlý třes. Siri se snaží dopátrat příčin.

Nespokojí se s v praxi běžným oddělením duše a těla, pátrá, jak je možné tvrdit, že náhlý třes nemá organickou příčinu. Zabývá se neuropsychoalalýzou, neurologickými, psychiatrickými a psychoanalytickými myšlenkovými postupy. Kniha nenabízí žádné rozřešení, ale Siri Hustvedt, která je ženou s komplexním myšlením říká: „Nějaké řešení existuje, proto jsem knihu přece napsala. Když nemohu změnit nemoc, mohu změnit můj postoj k ní.“

Šárka Krtková, Mnichov

Čtěte také:

Paul Auster a Siri Hustvedt v rozhovoru s Michaelem Marchem

Siri Hustvedt: Šupiny na očích