Per Olov Enquist laureátem letošní Augustovy ceny

Augustova cena (August Priset)

Tou nejznámější a zároveň nejprestižnější cenou udělovanou každoročně ve Švédsku je bezesporu Nobelova cena, kterou jejich laureátům na základě rozhodnutí švédských institucí slavnostně předává sám pan král. Pokud jde o Nobelovu cenu za literaturu, platí ovšem už delší dobu nepsaná zásada, že se mezi kandidáty neobjevují žádní švédští autoři. Ti se proto musejí spokojit s ryze tuzemskými poctami.

Největší vážnosti mezi švédskými literárními trofejemi se těší Augustova cena, příznačně nazvaná podle otce moderního švédského písemnictví Augusta Strindberga. Mezi tvůrce, kteří tuto cenu, udělovanou v posledním měsíci roku, už jednou či dokonce víckrát, obdrželi, patří řada význačných současných spisovatelů, Kerstin Ekmanová, Per Olov Enquist nebo Mikael Niemi, jehož román Popmusic z Vittuly dosáhl v devítimilionovém Švédsku neuvěřitelného nákladu osm set tisíc výtisků a byl přeložen do mnoha jazyků.

Augustova cena se uděluje v kategorii odborné literatury, literatury pro děti a mládež a v blízké budoucnosti se snad bude udělovat také v kategorii překladu. Pozornost kritiky i čtenářů se však samozřejmě vždycky upírá především na hlavní cenu za beletrii. Letos si nejsledovanější švédskou literární cenu odnesla vůdčí osobnost mezi současnými evropskými spisovateli, Per Olov Enquist. Členové poroty vyzdvihli především umělecké kvality jeho literárního deníku Ett annat liv (Jiný život).

Enquist Prahu poprvé navštívil v roce 1999, a to na pozvání Festivalu spisovatelů Praha. V překladu Zbyňka Černíka předčítal ze svého románu Svržený anděl, jež je syntézou pěti příběhů. Smrt, její nevysvětlitelnost, iracionalita, která nás děsí více než tragédie, je hlavním tématem Enquistovy knihy. Na počest autorovy návštěvy Prahy navíc měla v Divadle komedie premiéru jeho hra Obrázkáři. V komorním dramatu vycházejícím ze skutečných událostí se Enquist ponořil do problematiky umění, vizí umělců, jejich zážitků a  myšlenek, které jsou hybnou silou jejich umělecké invence.

Tvorbu autora, který debutoval v šedesátých letech minulého století a dnes patří k nejuznávanějším švédským prozaikům a dramatikům, u nás českým čtenářům svými překlady zpřístupnil především Zbyněk Černík. Přeložil Enquistova díla Strindberg – život (1989), Svržený anděl (1992), Ze života žížal (1983), hru Faidra (1997) a Obrázkáři (1998). 

S použitím článku Augustova cena od Zbyňka Černíka
Zpracovala Erika Zlamalová

foto © Fredrik Sandberg