Kniha Prchavé okamžiky přinesla Anne Michaels prestižní Orange prize

Kniha Prchavé okamžiky byla poprvé publikována ve Velké Británii v roce 1997. Ve stejném roce získala cenu Orange prize a stala se bestsellerem na obou stranách Atlantiku. První román kanadské autorky, která byla do této chvíle známá pouze jako básnířka, zaznamenal komerční úspěch. O to více překvapuje barvitost jejího vyprávění a hloubka metaforičnosti jejího prozaického stylu. V románu se vzájemně prolínají příběhy dvou mužů v první osobě. První vypráví Jakob Beer, který přežil vyvraždění své židovské rodiny nacisty v Polsku. Druhý příběh vypráví Ben, vysokoškolák, kterého Jakob potkává o několik let později v Kanadě a jehož rodiče přežili Holocaust. Oba vypravěči jsou touto katastrofou neustále pronásledováni.  

Přestože se kritiky často vyhýbají posuzování způsobu, jakým Michaels ztvárňuje Holocaust (ačkoliv její vypravěči ve skutečnosti nejsou svědky těchto hrůz) Prchavé okamžiky jsou dozajista románem, který vyvolal silné emoce mezi obdivovateli i odpůrci. Ostrý nesouhlas se projevil především v oblasti stylu. Michaels dává oběma svým vypravěčům tu výhodu, že se smí přes vlastní sdělení přenést metaforou. Oba své pocity vyjadřují nepřímo, prostřednictvím obrazů a útržků v paměti, a je na čtenáři, aby si je vyložil po svém. Mnoho čtenářů si vychutnává to, co nabízí tento „poetický“ styl, jiní tvrdí, že si Michaels uřízla příliš velkou porci. Další nesouhlas v knize vyvolávají ženské role. Jakob a Ben jsou oba před zoufalstvím zachráněni svými přítelkyněmi. Nejsou tyto ženské postavy příliš zidealizované? A pokud ano, vadí to?

Je kniha projevem odvahy nebo domýšlivosti? Předsedkyně komise pro cenu Orange prize v roce 1997, Lisa Jardine, knihu chválí. Říká, že je to román, který se dostane do srdce každé katastrofy. Budeme-li se držet tohoto popisu, tak kniha není pouze o Holocaustu. Beletristickou formou objevuje Michaels následky každého utrpení a ztráty.

publikoval The Guardian 22. května 2009

přeložil Petr Soukup