12. prosince 2011 10:20
Jerome Rothenberg se narodil 11. prosince 1931 v New Yorku židovským rodičům, kteří do Spojených států emigrovali z Polska. Podle Wikipedie je dokonce potomkem talmudistického rabiho Meira z Rothenburgu (1215-1293).
Vojenskou službu strávil v Německu. Po ukončení studií na Kolumbijské univerzitě v roce 1959 bydlel do roku 1972 v New Yorku, pak se přestěhoval do indiánské rezervace kmene Seneků v Allegany na západě státu New York. V současnosti žije v kalifornském San Diegu.
Tento výčet míst není náhodný – zhruba vymezuje i šíři jeho zájmů. Již koncem 50. let představil Rothenberg ve svých překladech anglo-americkým čtenářům poezii Paula Celana a Güntera Grasse, stál u zrodu několika časopisů, v nichž uvedl množství avantgardních básníků. Svou první sbírku Bílé slunce Černé slunce (White Sun Black Sun) vydal v roce 1960.
Dnes je autorem přibližně šedesáti sbírek poezie, hojně překládané do španělštiny, němčiny, francouzštiny, holandštiny, italštiny, srbštiny, polštiny a finštiny.
Známý básník a duchovní otec beatniků Kenneth Rexroth o Jerome Rothenbergovi prohlásil: „Jerome Rothenberg je jedním z vskutku současných amerických básníků, kteří vrátili americkou poezii do hlavního proudu světové moderní literatury. Přitom si v sobě stále uchovává to, čím je a odkud vzešel. Vzejít mohl pouze tady a teď – z vášnivé orgie Martina Bubera, Marcela Duchampa, Gertrude Steinové a Sedícího Býka.“
Rothenberg má vřelý vztah k české literatuře. Za překlady Vítězslava Nezvala do angličtiny (ve spolupráci s Milošem Sovákem) získal v roce 2002 cenu amerického PENu.
Jerome Rothenberg bude hostem 22. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, který proběhne od 14. do 18. dubna 2012 na Nové scéně Národního divadla.
K autorově tvorbě se budeme vracet, dnes pouze připomeňme, že je zakladatelem široce rozšířeného (oboru) tkz. etnopoetiky a že se věnuje experimentální poezii.
DŮKAZ VZPOMÍNKY
Zuřivý & bez strachu
dvakrát oklamaný
za což jsem hledal
uspokojení
na stromě. Příliš lehkomyslně
sahal jsem po lásce
& zbitý
tě našel
běsný či posedlý
své dny trávil
bušením do pánví.
Nežádal jsem pomoc od těch
slabé víry
ale kupoval první
& poslední.
Žiju pro cosi praktického
– důkaz vzpomínky –
Vstupuji do prostoru
který ostatní vyklízejí.
Ani tvůj pán ani otrok
Setkám se s tebou
v rovné bitvě vůlí
& pokořím tě.
Země se dotýkám jenom
v neděli
připravil a verše přeložil Luboš Snížek