Inger Christensen: Abeceda (recenze)

Takže například (celý) třetí oddíl zní takto:

cikády, cikorka, chrom,
citrusovník, cikády – to vše existuje;
cikády, cedry, cypřiše, cerebellum

Báseň je dále založena na Fibonacciho sekvenci (kde každé následující číslo je součtem dvou čísel předcházejících), tj. 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144, 233, 377, 610, 987 atd. Christensenová ovšem vypouští dvě první čísla, takže její první oddíl má jeden verš, druhý dva, třetí tři, čtvrtý pět, pátý osm veršů atd. Fibonacciho sekvence je nadto základem vnitřní strukturace mnoha jednotlivých oddílů, které jsou dále děleny na další sekce, jejichž délka je opět určena Fibonacciho počtem.

Přesně vymezený, avšak posléze přímo explozivní nárůst Fibonacciho sekvence, jakoby požírající samu sebe, je pro báseň příznačný.
„Abeceda“ je báseň, která si vychutnává zázraky světa a přírody a zároveň si je bolestně vědoma hrozeb, které pro ně představuje člověk.  

Začíná: apricot trees exist, apricot trees exist. (Pozn. překladatele angl. textu do češtiny: Vzhledem ke zvolené výchozí „alfabetické formě“ jde o báseň prakticky nepřeložitelnou (platí to ovšem i pro překlad do angličtiny, z kterého se zde překládá) – „m“ na začátku doslovných meruněk se věru nehodí; vadí rovněž rozdílné větné členění v a. a č. – tzv. funkční větná perspektiva češtiny volá po přehození slovosledu; kdybychom ji poslechli, česká „substituce“ by sice mohla znít třeba existují akáty, existují akáty nebo třeba existuje ananas, existuje ananas, ale to zase znemožňuje následující významová návaznost textu recenze:) I zde se skrývají semínka nebezpečí – nevysloveně, ale nevyhnutelně: meruňky jsou pohledné, chutné ovoce, ale Christensenová tu jistě počítá s tím, že většina čtenářů bude informována o jedovatosti jejich pecek.

V druhém oddíle čteme (opět v angl. překladu /a s obdobnými problémy při případném převodu do češtiny/):

bracken (= kapradí) exists; and blackberries (= ostružiny; tady by možná šly borůvky), blackberries;
bromine (=brom) exists; and hydrogen, hydrogen (= vodík)

Neužitečný nadbytek kapradí, šťavnaté ostružiny – a korozivní brom: obklopuje nás nerovnovážná směsice. Vodík se zdá téměř bezpečný, ale brzy dojde k modifikaci na vodíkovou bombu.

Chromium, dioxin a doves (= holubice), „harvest (= žně, sklizeň), history, Halley’s / comet“: Christensenová báseň pozvolna rozvíjí. Dominuje existence, všechno existuje. Básnířka podává výčet. Kontrastuje položky. Narůstají hrozby: zbraně, jed, „half-lives (= položivoty), / famine (= hladomor), and honey (= med)“. I v připomínce kyslíku a mléka se ozývá podtón přítomné hrozby.

Nakonec připouští: „existuje atomová bomba“; a stroze připomíná události v Hirošimě a v Nagasaki.

Jedenáctý oddíl začíná: „existuje láska, existuje láska“, a teď už to zní spíše tklivě. Pevnost, trvalost povoluje: „existují lidé, dobytek, psi, a vytrácejí se“. A potom:

existuje vodíková puma
úpěnlivá prosba o smrt

Tato konečná hrozba, a život s ní, je ohniskem básně. Christensenová nabízí řadu možností, jak k ní přistupovat. Popisnou, analytickou, emoční. Formální vymezení jí umožňuje vyjádřit nevyslovitelné – „existují abecedy“; a alespoň tyto stavební bloky umožňují vnést do nezdolatelného světa jakýsi smysl pro řád.

Nukleární zkáza není však jediným zdrojem obav. Přistupuje k ní útok ohrožení přírody člověkem, ať už v jakékoli podobě:

existují defolianty
například dioxin
obnažování stromů a
křovin a hubení
lidí a zvířat

Určitou naději spatřuje Christensenová v poezii. Snaží se přinutit samu sebe ke psaní, stavět se k problémům čelem. Opakuje: „už není co říct“ – a přesto něco nalézá:

už není co
říct; zabíjíme
víc než přemýšlíme
víc než si známe
víc než cítíme;
už není co
říct; nenávidíme;
už není nic;

Hojně a s prospěchem se využívá repetic. Neustále je slyšet ozvěna – avšak není ani těžkopádná, ani obtěžující, zní přesvědčivě i v překladu.

Formální omezení čtenáře nijak nezatěžují, naopak účinek básně výrazně posilují. Poezie, kterou Christensenová píše, je naveskrz působivá – od prostých obrazů („když strom po stromu / se v raném létě pění“) k několika neúprosně tvrdým scénám života a smrti.

Zajímavá, cenná skladba.

z angličtiny přeložil Miroslav Jindra

The Complete Review: http://www.complete-review.com/reviews/dansk/christi.htm#ours