Derek Walcott získal Cenu T.S.Eliota

Vdova po T.S.Eliotovi, Valerie, předala Walcottovi 15 tisíc liber. Vítěznou sbírku Bílé volavky popsala předsedkyně poroty, básnířka Anne Stevenson, jako „jímavou a technicky bezchybnou".

„Rozhodování netrvalo dlouho. Tato sbírka se stala měřítkem pro všechny ostatní práce. Je plná krásných veršů; nádherná poezie," řekla.

Nejvíce porotu uchválily Walcottovy technické dovednosti. „Je to kompaktní kniha, od první do poslední řádky; každá báseň do ní bezpochyby patří." Navíc, „Walcott je prostě skvělý básník - jeden z nejlepších, kteří píší anglicky".

Sarah Crown z Guardianu popsala sbírku jako „nádherné přemítání o smrti, žalu a míjení času". Walcott ji psal v truchlivé náladě. Podle Anne Stevenson představuje sbírka „návrat do karibského prostředí po přechodném pobytu v Anglii a Americe. Autor ve své knize světu žehná, nestěžuje si".

Další adepti na výhru tvořili různorodou skupinu. Byl mezi nimi například básník a nobelista Seamus Heaney, veterán irácké války Brian Turner a Sam Willetts. Na užším seznamu kandidátů se objevila také díla Simona Armitage, Fiony Sampson, Pascale Peitta, Annie Freud či Johna Haynese.

Vyhlášení vítěze provázel horlivý zájem veřejnosti. Na čtení do londýnské Royal Festival Hall přišly stovky lidí.

(úryvek z článku, který opublikoval deník The Guardian přeložil Tomáš Rákos)