Ed Sanders: Poezie
19. listopadu 2007 21:30
Píseň pro Miriam
Měla
tu svou
volnou broskvovou noční košili
byl skoro úplněk
o půlnoci
požádala mě
abychom si na trávníku zatančili bosi
valčík
& roztočit polku
& zaháknout paže
& vířit
až byly z letních hvězd jen šmouhy
jsem jí vděčen za hodně věcí
mimo jiné
i za čerstvou lekci
o síle
homo ludens
Allenovi
Byl jedním z mých hrdinů
Tam, kde řeka svobody plyne
a rostou květy míru
Allen Allen Allen padl
Jaká nesmírná, ohromná mysl!
S těmi stovkami veršů Blakea nazpaměť
10.000 samohláskami Yeatse
Catulla nebo obou, 50 stránkami Whitmana
Miltonovým Lycidasem, ukázkami
sapfických strof, nezměrnými vzpomínkami
na mládí & rodinu, gigabyty
a nekonečnými kvanty bajtů holé pravdy
nad planoucími poli země
Byl jedním z mých hrdinů
Tam, kde řeka svobody plyne
a rostou květy míru
Allen Allen Allen padl
Byl jedním z mých hrdinů
Tam, kde řeka svobody plyne
a rostou květy míru
Allen Allen Allen padl
Není čas recyklovat
Není čas číst korespondenci
Není čas hledět na kometu
Není čas jít na schůzku
Není čas na báječné představy
Není čas přemýšlet
Není čas studovat egyptštinu
Není čas poslouchat Berga
Není čas jít do rockového obchodu
Není čas znovu oživovat onu chvíli
Není čas přehodnocovat kosmologii
Není čas kupovat nové pádlo
Není čas dešifrovat glyfy
Není čas třídit dokumenty
Není čas měřit svit luny
Není čas pěstovat papričky
Není čas hádat se za svobodu
Není čas nechávat přerůst strach
Není čas vstupovat do komor náhradní reality
Není čas malovat výplody lásky
Není čas není čas není čas není čas
Byl jedním z mých hrdinů
Tam, kde řeka svobody plyne
a rostou květy míru
Allen Allen Allen padl.
Pozdě v noci
Pozdě v noci
sláb
s ospalou neohrabaností
se
tíha osudu
& omyly
zdají být naprosto
zdrcující
Trapasy
vše, co bylo opomenuto, co se nevyvedlo
nebo dopadlo divně
dokud
vám úžasné prsty spánku
nezačnou hníst duši
nevdechnou novou energii
nepolíbí vaše rány
nepřeklenou nekonečnost
a jitro
zase přinese
šlehnutí milosti