Nadine Gordimer

První povídku uveřejnila jako patnáctiletá dívka židovských přistěhovalců do Jihoafrické republiky. Již o rok později, v roce 1949, slavila úspěch první sbírkou povídek. Celkem vydala deset knih povídek a stejný počet románů. Její dílo bylo v roce 1991 oceněno Nobelovou cenou za literaturu.

Bylo to poprvé po 25 letech, kdy byla Nobelova cena opět udělena ženě, a po sedmé v celé její 90leté historii. Prostřednictvím svých děl, neokázale a bez přílišného poučování po téměř čtyřicet let vystupovala Nadine Gordimerová proti apartheidu, proti jeho zákonům a omezením. Zobrazuje napětí a útlak vyplývající z oddělení ras tím, že sleduje jeho účinek na jednotlivé postavy, na konkrétní životy lidí. Kromě toho je viceprezidentkou Mezinárodního PEN Clubu a výkonným členem Kongresu Jihoafrických spisovatelů.

Nadine Gordimerová pochází z rodiny židovských přistěhovalců, matky Angličanky a otce Litevce. Po studiích na univerzitě procestovala mnoho zemí Afriky, ale na svých cestách poznala i Evropu a USA, kde mj. přednášela. Její prózy se zabývají ryze jihoafrickými tématy: problémy, které nesl a dál nese život v rasově rozdělené společnosti. Zobrazuje napětí a útlak vyplývající z oddělení ras tím, že sleduje jeho účinek na jednotlivé postavy, na konkrétní životy lidí.

První povídku uveřejnila jako patnáctiletá dívka židovských přistěhovalců do Jihoafrické republiky. Již o rok později, v roce 1949, slavila úspěch první sbírkou povídek. Celkem vydala deset knih povídek a stejný počet románů. Mezi nejznámější knihy Nadine Gordimerové patří Čestný host (Guest of Honour, 1971), Ochránce (The Conservationist, 1974), Burgerova dcera (Burger´s Daughter, 1979), Červencoví lidé (July´s People, 1981), nejnovějším románem je Nikdo mě nedoprovází. Z povídek jsou nejsoučasnější Skok (Jump, 1991) a Proč jsi nenapsala: Vybrané povídky z let 1950-1972 (Why Haven´t You Written: Selected Stories 1950-1972) vydané v roce 1992, z nichž poslední byla Ti co se rodí pro radovánky věčné (Some Are Born to Sweet Delight). Její literatura faktu obsahuje díla: Černí hudebníci (The Black Interpreters, 1973), Základní gesta (The Essential Gesture, 1988), V dolech (On the Mines).

V českém překladu vyšla sbírka povídek Pátkova šlépěj (Friday´s Footprint), kterou vydalo v roce 1989 nakladatelství Mladá fronta a Poutníci (vydal Odeon  v roce 2004). Ve slovenském překladu vyšlo v roce 1992: July a jeho l´udia (July´s  People). V době, kdy Nadine Gordimerová získala Nobelovou cenu, věnovala její tvorbě česká periodika mnoho zajímavých článků. Její díla byla kromě Nobelovy ceny oceněna  na Yaleské, Harvardské a Columbijské univerzitě, Lovaňské univerzitě v Belgii a v Kapském Městě.

Zemřela 13. července 2014 v Johannesburgu ve věku devadesáti let.