Archivy | Autoři | Yves Bonnefoy
Yves Bonnefoy Francie FSP 2005

Yves Bonnefoy se narodil v roce 1923 v Tours, v Paříži vystudoval filozofii a historii umění. V „pařížském“ období zaznamenal mnohá důležitá životní setkání, například s básníkem André Bretonem nebo malířem Victorem Braunerem.
Jako všichni surrealisté nadšeně hleděl do budoucnosti. Významnými pro něj byly cesty do Itálie, které posílily jeho zájem o výtvarné umění. První básnická sbírka O pohybu a nehybnosti Jámy (1953, Du mouvement et de l´immobilité de Douve) se stala významnou událostí; Bonnefoy v ní zásadním způsobem účtoval s dosavadní básnickou tradicí, ale nezříkal se jí.
Od 70. let je pokládán za vůdčí osobnost francouzského básnictví. Z mnohých sbírek jmenujme: Včera za vlády pouště (1958, Hier régnant désert), Psaný kámen (1965, Pierre écrite), V nástraze prahu (1975, Dans le leurre du seuil). Je rovněž autorem pozoruhodných esejů: Nepravděpodobné (1959, L´Improbable), či Rozhovory o poezii (1982, Entretiens sur la poésie). Pevně orientovanou tématiku básnických sbírek nezradily ani Bonnefoyovy prózy soustředěné zejména v knihách Vnitrozemí (1972, L´Arrière.Pays) a Příčná ulice (1977, Rue Traversière).
Jiří Pelán, vynikající znalec básníkovy tvorby a překladatel jeho poezie, o něm napsal: „Bonnefoyovu poezii – tolik odlišnou téměř od všeho, co nalézáme v české básnické tradici – nelze označit za temnou (destrukcí stále prosvítá jasné sloupoví chrámů), je však jistě nesnadná.“
Yves Bonnefoy zemřel 1. července 2016 v Paříži.

Poezie je věčné hledání
29.11.2007 Rozhovory
Francouzský básník Yves Bonnefoy odpovídá na otázky Michaela Marche u příležitosti Festivalu spisovatelů Praha

Yves Bonnefoy: Pražské objevy
15.05.2007 Paříž
Podat co možno nejvěrněji momenty jednoho takového snění, které se někdy utváří stejně, jako vyvstává a rozplývá se ten druhý sen, noční. Krátké prózy, které mi o tom nedávno přišlo napsat, se také podobají snům, a určitě v sobě nesou něco málo ze svého důvěrného sepětí s nevědomým chtěním, protože se snažím nedovolit své úvaze, aby přezkoumávala to, co se v nich ukazuje bezprostředně překvapivého, nepochopitelného.