Winfred Georg Sebald

W. G. Sebald se narodil roku 1944 ve Wertachu im Allgäu v Bavorských Alpách. Po studiích ve Freiburgu a ve Švýcarsku nastoupil jako universitní lektor v Manchesteru. Od roku 1970 vyučuje moderní německou literaturu na universitě v anglickém Norwichi. „Sebaldovy příběhy jsou fascinující směsicí fikce, autobiografie a historie, odvíjející se s melancholií tvořenou fragmenty roztříštěných světů.“

V osmdesátých let začal úspěšně publikovat ve Velké Británii, USA (podporovala jej Susan Sonntag) a Francii, byl zmiňován jako možný adept na Nobelovu cenu za literaturu. Známý byl svým tzv. Sebald-soundem, který nezaměnitelně stíral hranice mezi vědou a literaturou. „Sebaldovy příběhy jsou fascinující směsicí fikce, autobiografie a historie, odvíjející se s melancholií tvořenou fragmenty roztříštěných světů.“

Napsal mimo jiné trilogii básní Podle přírody (1988), Závrať (1990) – soubor čtyř básní částečně pojednávajících o Kafkovi, Stendhalovi a Robertu Walserovi, Saturnovy prstence (1995). Knihou Emigranti (1992) si zajistil literární věhlas a získal za ni Berlínskou cenu za literaturu, Cenu Literatur Nord a vyznamenání Johannese Brobowského.

W. G. Sebald byl hostem Festivalu spisovatelů Praha v roce 1999. O dva roky později vydal knihu Austerlitz, která se setkala s velkým ohlasem veřejnosti i kritiky. Bohužel krátce po vydání W. G. Sebald zemřel při autonehodě. In memoriam byl vyznamenán dalšími cenami, např. Literární cenou města Brémy či Wingate Literary Prize 2002.  

 Winfred Georg Sebald zemřel 14. prosince 2001 ve Velké Británii.