Archivy | Autoři | Peter Stephan Jungk
Peter Stephan Jungk Rakousko FSP 2007, 2001

Peter Stephan Jungk se narodil roku 1952 v kalifornské Santa Monice do rodiny židovských imigrantů, už v pěti letech však s rodiči přesídlil do Vídně. Mládí pak prožil v Západním Berlíně a v Salcburku.
Již tehdy se zajímal o divadlo a záhy začal pracovat jako pomocný divadelní režisér ve švýcarské Basileji. V letech 1974 až 1976 si doplnil vzdělání na American Film Institute v Los Angeles. Centrum filmového průmyslu se na dlouhou dobu stalo jedním z hlavních témat jeho románů a povídek; jedna z povídkových sbírek se odehrává přímo v Hollywoodu.
Jungkovy knihy se často točí kolem cest, jež lidé musí podniknout, aby poznali samy sebe – anebo aby objevili něco docela jiného. Například Šábes aneb iniciační obřady v Jeruzalémě (1985) rozvíjí motiv cesty do Izraele, od níž si Jungk sliboval poznání svých židovských kořenů a čas na studium tóry. V Tigorovi (1991) se toto hledání kořenů objevuje znovu. Profesor matematiky Giacopo Tigor podnikne cestu do Evropy a dále na posvátnou horu Ararat, aby tam našel pozůstatky Noemovy archy. Jungkův román se v roce 2003 dostal do užšího výběru Indepedent Foreign Fiction Prize, ceny, kterou v Británii dostávají nejlepší překladové knihy roku.
V Dokonalém Američanovi (2004) se Jungk vrátil ke svému oblíbenému tématu amerického zábavního průmyslu. Jde o románový životopis Wilhelma Dantina, rakouského kreslíře komiksů, který ve 40. a 50. letech 20. století pracoval pro Walta Disneye a celý zbytek svého života se trápil vyhazovem, kterého se mu nakonec od krále kresleného filmu dostalo. Kritika na knize oceňuje mistrovství, s nímž Jungk zkombinoval jednotlivá témata, sahající od Dantinova maniakálního egoismu až k ideálu Amerického snu.
Jungk píše zásadně německy, avšak jeho romány, životopisy i povídky jsou povětšinou dostupné i v angličtině. V České republice doposud vyšla pouze jediná Jungkova kniha: jeho životopis Franze Werfela, nazvaný Franz Werfel, přítel života (Sefer, 1997).
Peter Stephan Jungk žije v současnosti v Paříži společně se svou ženou, fotografkou Lillian Birnbaumovou, s níž má dceru. Působí jako spisovatel, scénárista, překladatel a esejista.

Peter Stephan Jungk: Tigor
03.08.2009 Ukázky
"Mám strach sedět v sobě a vyhlížet odtud jako z okna," řekl mladé ženě. "Hrozně se bojím sám sebe. Rozumíš mi? Mým ideálem by byl vlastní obraz: druhá, identická osoba, druhé Já. To by byl můj přítel, kterého tolik postrádám. Smál by se tehdy, když bych se smál já. Plakal tehdy kdy já a podal mi ruku tehdy, kdy já jemu..."

Peter Stephan Jungk v kině s Antonínem J. Liehmem
19.12.2008 Rozhovory
S příchodem nového roku oslaví své 85. narozeniny. „Oslavovat? Já? O tom nemůže být řeč. V ten den zůstanu pěkně sám doma!“ Není ještě unaven životem – život ho ještě neomrzel, ale unavený už je, dává mi Antonín Liehm vědět, a žádná bylina proti tomu neroste. Přesto působí rodilý Pražan, filmový kritik a historik, který žije desetiletí v Paříži, žurnalista a zakladatel kulturního časopisu Lettre International, známého v celé Evropě, neuvěřitelně čile.

Peter Stephan Jungk: Městský park
03.12.2007 Ukázky
V PRVNÍM zářijovém týdnu roku 1890 se nad Čechami a dalšími částmi severního Rakouska přehnaly prudké lijáky, v jejich důsledku vystoupily řeky z břehů a způsobily v Praze nejničivější záplavy, jaké město nepamatovalo čtyři sta let. Mnoho lidí zahynulo. Když už byl Josefov, bývalé židovské ghetto, pod vodou, zřítila se v časných ranních hodinách 4. září část prastarého Karlova mostu. Ve středu 10. září přestalo pršet a hladina začala pomalu klesat. Přes den bylo zataženo, ale k večeru se trochu vyjasnilo.