Herta Müller

Herta Müller byla v roce 2009 odměněna Nobelovou cenou za literaturu za dílo, „které s básnickou zhuštěností a vypravěčskou otevřeností vykresluje krajiny vykořeněných“.

Na Festivalu spisovatelů Praha se autorka představila v roce 1999, v roce 2010 svou účast ze zdravotních důvodů před začátkem festivalu zrušila.

Narodila se roku 1953 v Nitchidorfu na západě Rumunska ve vesnici s německým obyvatelstvem a vystudovala germanistiku a romanistiku na univerzitě v Temešváru. Stala se členkou skupiny Aktionsgruppe Bannat sdružující rumunské a německé autory žijící v Transylvánii a usilující o svobodu projevu za vlády Ceausescuova režimu.

„Poslední dobou mě předvolávají stále častěji: přesně na desátou v úterý, přesně na desátou v sobotu, ve středu, v pondělí. Jako by v jediném týdnu uplynuly celé roky. Udivuje mne, že zima přichází tak brzy po létu.“

Poté co odmítla spolupráci s komunistickou tajnou policií, přišla o práci překladatelky v továrně na traktory, a po opakovaných výhrůžkách opustila v roce 1987 zemi a odešla do Německa.

„Jazyk Herty Müller je čistá poezie – každá její věta je báseň nebo obraz.“

Mezi její díla patří například Nížiny, Pas, Cestující na jedné noze, Schůzka a Vše, co mám, si nosím s sebou.

Herta Müller žije v Berlíně.