Archivy | Autoři | Norbert Gstrein
Norbert Gstrein Rakousko FSP 2004

V Tyrolsku se rodí hodně výborných lyžařů a tak informace o tom, že zde studoval a žil jeden z nejúspěšnějších rakouských spisovatelů mladší generace je pro mnohé dost překvapivá. Rovněž je v této souvislosti zajímavé, že nejslavnějším jeho románem jsou Anglická léta.
Norbert Gstrein, který se narodil v roce 1961 v Milsu, přitom nejdříve studoval matematiku, a to v Innsbrucku a v letech 1986-1987 v kalifornském Stanfordu. Nicméně se stal jedním z nejúspěšnějších rakouských spisovatelů mladší generace, který sklidil pochvalu kritiky a několik literárních cen, například Alfred-Döblin-Preis (1999) a Cenu Konrad-Adenauer-Stiftung za literaturu.
Svou spisovatelskou dráhu započal Gstrein úspěšně povídkou Jeden (Einer, 1988), příběhem rozpadu jednoho lidského rodu a já v jedné alpské vesnici. Ta pozbyla své autenticity při obchodu a která ve svém zaměření na turismus a profit dokonce likviduje ty, jež vybočují z řady a neodpovídají obchodnickému klišé. Po tomto debutu následoval román V jiné dny (Anderntags, 1989), román rozpomínání Registr (Das Register) a v neposlední řadě pracoval Norbert Gstrein i pro noviny.
Jeho nejznámějším románem jsou Anglická léta (Die englischen Jahre). V něm vypráví příběh o sounáležitosti a nesounáležitosti, který je rovněž příběhem o tom, co nakonec vytváří život, a zda existuje vedle představ, které o něm máme, něco, co lze nazvat skutečným životem. Jakýmsi pokračováním Anglických let je Autoportrét s mrtvou (Selbstportrait mit einer Toten, 2000). K dalším dílům patří román Povoláním zabiják (Das Handwerk des Tötens, 2003), próza Zima na jihu (Die Winter im Süden, 2008) nebo Celá pravda (Die ganze Wahrheit, 2010).
Norbert Gstrein nějaký čas pobýval v Londýně a Hamburgu a nyní žije v Curychu.

Norbert Gstrein: Anglická léta
13.02.2008 Ukázky
Severní Atlantik, 2. červenec 1940. Bývalý luxusní parník plovoucí pod britskou vlajkou Arandora Star je na své plavbě na New Foundland zasažen torpédem a potopí se. Na palubě bylo pres tisíc internovaných, tak zvaných nepřátelských cizinců, mezi nimi i jeden zajatec, jehož identita je nejasná.O zániku této lodi se po více než padesáti letech dozvídá mladá žena, když sleduje stopu Gabriela Hirschfeldera, rakouského spisovatele, jenž zemřel v Southend-on-Sea a před svou smrtí učinil doznání, že za války zabil člověka. Jak to souvisí se záhadným zajatcem?