Archivy | Autoři | António Lobo Antunes

António Lobo Antunes Portugalsko

António Lobo Antunes, jeden z mistrů současného románu, se narodil roku 1942 v Lisabonu. Sloužil jako vojenský lékař v prohrané koloniální válce v Angole, což spolu se zkušenostmi z politicky nesvobodné doby Salazarovy diktatury zanechalo významnou stopu v jeho díle.

„Když si děláte starosti, umřete. Když si žádné starosti neděláte, umřete taky. Tak proč si dělat starosti?“

Do Lisabonu se Lobo Antunes vrátil v roce 1973 a pracoval jako klinický psychiatr, „člověk, který zná vůni a chuť prachu“, dokud se nezačal zcela věnovat literatuře.

„Když si představujeme cizí smrt, je to samozřejmě naše vlastní smrt, které se v hloubi duše bojíme, a právě to z nás všech dělá zbabělce.“

George Steiner považuje Lobo Antunese za dědice Conrada a Faulknera, ačkoli ve skutečnosti má blíž k Célinovi.

Je autorem řady románů: Sloní paměť, Jidášova díra, Fado v alexandrínech, Lodě, Pojednání o vášních duše, Smrt Carlose Gardela, Portugalská nádhera, Nevcházej tak rychle do té temné noci, Zdravím vás, tam dole, Včera jsem tě neviděla v Babylónii a tří souborů úvah s názvem Kniha fejetonů. Do jazyka českého byla doposud přeložena pouze kniha Jidášova díra (Mladá fronta, 2002).

„Svoje knihy nikdy nečtu, raději je píšu.“

António Lobo Antunes žije v Lisabonu.